Jdi na obsah Jdi na menu
 


EMOCE

Emoce.

Můžeme číst celou knihu nebo pouhý list o emocích a jejich projevech, o vzniku, proudění emocí ( ven nebo dovnitř) , o jejich dopadech na lidské tělo ... je to přijmutí informace zvenku

 

Naše tělo má paměť a pamatuje si hluboce uložené - je to niterně uložená informace.

Dávno námi zapomenutou vzpomínku, stvořený strach, stvořený blok, pocit ztráty bezpečí a nevypuštěnou emoci v dětství i dospělosti může vést k vytvoření traumatického bloku, kdy si  v tu dobu vytvoříme uzavření v sobě. 

 

Takže jestli budeme číst knihu o emocích nebo ne, je to v podstatě stejné.

Malé dítě neumí číst, a přesto ví, jak má emoci projevit.

I my jsme byli malými dětmi.

Dařilo se nám velmi dobře a bezprostředně emoce projevovat.

Vývojem naším a vývojem společnosti jsme byli svým způsobem formováni a přijímali jsme vzorce chování

Nejčastěji od koho jsme vzorce přijali, byli zpočátku naši rodiče, rodina, následně  pobyt ve školce, škole, mohli bychom pokračovat až na partnerský vztah. 

Co je to vzorec chování ? 

Působení společnosti na člověka v jeho následném osobním projevu.

Chovej se tak a tak ...

Je od tebe očekáváno ...

Musíš ...

To je dobře a to je špatně ...

Nezklamej nás ...

Musíš mít dobré známky ...

Musíš chodit do práce ...

 

Každý z nás má jiný projev chování a následný emoční projev. 

Někdo bouchne jako sopka, a někdo naopak ukládá hluboko dovnitř.

 

 

Odhodit masku a projevit se tak, jak se skutečně cítíme sami uvnitř...

Navenek se často smějeme, ale uvnitř můžeme přitom plakat. 

Tělo má paměť daleko lepší než jsme si schopni pamatovat hlavou. 

Do našeho těla se zaznamenává náš emoční projev. 

Emoce  vzniká působením nějakého podnětu.

Pokud se nám nedaří emoci projevit navenek, může dojít k potlačení a jejímu usazení hluboko uvnitř.

 

Není třeba číst knížky, tak jako to dělají dospělí. Stačí si vzpomenout na to, že se můžeme vyjadřovat přirozeně a radostně jako malé děti, které ještě neumějí číst.

 

 

S láskou Petra

Vnímání jinak