Jdi na obsah Jdi na menu
 


PŘIJÍMÁNÍ ZMĚN A ZESILUJÍCÍ ENERGIE NA PLANETU ZEMI NA PŘELOMU ROKU 2017 - 2018

Jsem niterně vedena napsat tento článek, abych vysvětlila slovo jistota a nejistota.

Slova jsou to na první pohled jasná a srozumitelná.

V propojení jemnohmotné a hrubohmotné úrovně - pro vyjádření použiji slova - tyto dvě úrovně spolu pracují, tvoří celistvost. Z hrubohmotného pohledu úroveň jemnohmotná není pro někoho vnímatelná, někdy to člověk sám popírá, ale propojení probíhá u každého jedince.

Působením nových energií dochází k rozpadu starého a nefunkčního. K rozpadu starých a nefunkčních, již nevyhovujících, nekompatibilních programů a vzorců. Pro pochopení stará část nepasuje, neladí a nespojí se s novou částí.

Aby došlo k propojování a kompatibilitě je potřeba, aby u samotného člověka došlo ke změně. Změnu, vývoj člověk tvoří sám.

V hrubohmotném světě, tedy v lidském životě, člověk sám ucítí tyto děje.

Každý z nás jsme jedineční, není možné napsat sdělení, které by bylo stvořené na míru, individuálně. Proto změny každý pocítí jiným způsobem. Zde hraje roli i jakým způsobem člověk přemýšlí, jak jedná a tvoří. Záleží jaké má postoje a chování. Záleží jak člověk přistupuje sám k sobě. Do jaké míry pracuje sám na sobě se sebeláskou.

Práce se sebeláskou ... v čtené podobě je tato kombinace slov zvláštní, ale v hrubohmotné úrovni to práce je. Především jako následek rodových programů, které se předávaly nevědomě z generace na generaci.

A protože dochází u nás všech, všech lidí na planetě Zemi k uvolňování, odstraňování nefunkčních propojení, programů a vzorců, člověk se může následkem toho cítit tzv. nekomfortně. Z jemnohmotného pozorování se mu totiž v hrubohmotném světě rozpadá to, v čem cítil jistotu a stabilitu.

Člověk je dlouhodobým působením společnosti a systému veden materialisticky. Zejména v tomto chování na člověka zapůsobila věda a výzkumy. Co je viditelné, strojově zaznamenatelné, prokázáné pokusy je jisté. A člověk už dlouho po dobu několik generací je veden k tzv. jistotě. Jistotě, stálosti, pohodlí, zlenivění, zpomalení vývoje. Člověk po dlouhou dobu věřil jen tomu co viděl, co bylo dokázáno vědou. 

Už od dětství jsme se učili to, co bylo v učebnicích. Pro vysvětlení : neříkám, že učebnice a podobné texty jsou špatné, ale v kombinaci působení dalších vlivů včetně hlavního prvku rodiny, společnosti, systému, státu byl člověk odveden od své přirozenosti, která byla potlačena.

Člověk sám si tvoří, a může to být cokoliv - v zaměstnání, v osobním životě, ve vztahu tzv. prvek jistoty. Něco co  je stálé, neměnné či málo se měnící.

Pro uvolnění a odstranění starého a nefunkčního nastane změna v tom, že jistotu vystřídá nejistota. Není třeba se ničeho obávat. Svým způsobem nejistota přivádí člověka krůček po krůčku zase ke své přirozenosti. Člověk začne být aktivnější, změní zaběhlé postupy, změní své myšlení a chování.

Člověk díky nejistotě ucítí sám v sobě velkou změnu. Začne věřit sám sobě a vesmíru.

V této době čtení textu již nestačí, nefunguje již pasivní chování.

Proto lidé budou nyní vedeni v přestupu do nových energií tak (každý člověk má  jinou časovou toleranci, lidé se nemohou vzájemně srovnávat ), aby cítili ve svých životech změny, až třesky, díky kterým dojde k rozpadu starého, aby bylo připraveno pro novou kompatibilitu.

 

S láskou Petra

Vnímání jinak